Modrava

Rázovitá šumavská obec (985 m) leží v srdci Plání na soutoku Roklanského, Filipohuťského a Modravského potoka, poprvé se připomíná v letech 1614 a 1617. Tehdy zde existovala samota s pastvinami pro soumary, putující po jedné z větví Zlaté stezky z Bavorska do Kašperských Hor, žilo tu také několik rybářů využívajících velice dobře zarybněný Modravský potok. Po vybudování Vchynicko-tetovského plavebního kanálu napřelomu 18. a 19. století se Modrava rozvíjela jako dřevařská osada. Slavnou dobu připomíná bývalá Bienertova továrna – v roce 1827 tu nechal podnikatel František Bienert vystavět na místě starší pily továrnu na výrobu rezonančního dřeva, využívaného ke zhotovování hudebních nástrojů. V roce 1870 po velké lesní kalamitě bylo kvalitní dřevo poničeno a muselo se dovážet, proto výroba později zanikla. V původní pile, stojící v malebné poloze na břehu Roklanského potoka, se dnes nachází penzion Pupík, krásná hrázděná budova byla přeměněna na Schwarzenberskou hájenku, dnes je tu penzion Modrava. V obci se dochovala i řada typických šumavských domů s polovalbovými střechami. Architektonicky zajímavá je Klostermannova chata ve svahu výchdním nad obcí. Vybudoval ji v roce 1924 Klub českých turistů podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse jako svou druhou chatu na Šumavě, po 2. světové válce sloužila jako rekreační středisko Škody Plzeň a postupně chátrala. V letech 2002–04 byla nákladně rekonstruována a dnes je tu vyhledávaný hotel s restaurací. Ubytovacích a stravovacích kapacit najdeme v Modravě více, návštěvníkům slouží celoročně infocentrum. V roce 2007 byl zahájen provoz Návštěvnického centra dřevařství s interaktivní dřevařskou expozicí a množstvím dřevěných výrobků a hraček. Modrava je též vynikajícím výchozím místem mnoha pěších, cyklistických či lyžařských výletů.

 

Více se dočtete v tištěných turistických průvodcích nakladatelství Soukup & David. 

 

Kam na výlet: Hamerský potok, Hauswaldská kaple, Křemelná, Luzný, Modravské slatě, Otava, Velký Roklan, Roklanský potok, Tříjezerní slať, Vchynicko tetovský kanál, Vydra